Ruud Lubbers | |
---|---|
Předseda vlády Nizozemska | |
Ve funkci: 4. listopadu 1982 – 22. srpna 1994 | |
Panovník | Beatrix Nizozemská |
Předchůdce | Dries van Agt |
Nástupce | Wim Kok |
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky | |
Ve funkci: 1. ledna 2001 – 20. února 2005 | |
Předchůdce | Sadako Ogata |
Nástupce | António Guterres |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťanskodemokratická výzva (1980–2018) Katolická lidová strana (1964–1980) |
Rodné jméno | Rudolphus Franciscus Marie Lubbers |
Narození | 7. května 1939 Rotterdam |
Úmrtí | 14. února 2018 (ve věku 78 let) Rotterdam |
Místo pohřbení | Roman Catholic cemetery St. Laurentius |
Choť | Ria Hoogeweegen (1962–2018) |
Děti | Bart Lubbers |
Alma mater | Erasmova univerzita v Rotterdamu Canisius College, Nijmegen |
Profese | ekonom, politik, diplomat, podnikatel, profesor, mírový aktivista a vysokoškolský učitel |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | rytíř Řádu nizozemského lva (1978) honorary doctor of Georgetown University (1989) medaile Roberta Schumana (1991) Řád proti šílené vážnosti (1993) velkokříž Řádu nizozemského lva (1994) |
Podpis | |
Commons | Ruud Lubbers |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ruud Lubbers (7. května 1939 Rotterdam – 14. února 2018, Rotterdam) byl nizozemský křesťanskodemokratický politik. Téměř 12 let byl premiérem Nizozemska (1982–1994), a je tak nejdéle sloužícím nizozemským premiérem a zároveň dosud nejmladším politikem, který se v Nizozemsku ujal tohoto úřadu (43 let). Ve stejné době jako premiér byl lídrem strany Křesťanskodemokratická výzva (Christen-Democratisch Appèl). V letech 1973–1977 byl ministrem hospodářství (ve vládě Joopa den Uyla). Byl silně ovlivněn thatcherismem a neoliberalismem, jeho známé volební heslo znělo „více obchodu, méně vlády“ (meer markt, minder overheid). Po skončení politické kariéry přešel do akademické sféry, již však roku 2001 opustil, aby se stal vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na tomto postu zůstal do roku 2005, kdy ho opustil kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. Roku 1995 mu byl udělen čestný titul Minister van Staat, který zajišťuje v nizozemské politice neformální autoritu. Byl členem tzv. Madridského klubu.